Přeskočit na hlavní obsah

ENIGMA - hra

Enigma
Obraz 1.
2. světová válka kolem roku, Němci okupují Francii. Dva mladí kamarádi Hans a Karl slouží ve velitelském stanu jako radisté.
Hans: (nese černý kufřík, pokládá ho na stůl, mluví k publiku):
Rok na frontě. Celý rok z domova bojovat ve válce - teda, já jako nebojuji, sloužím jako radista polního maršála říšské armády. Naštěstí! Protože neumím střílet, natož řídit tank nebo pilotovat letadlo. Jednou mě pustili k džípu, a dopadlo to tak, že mě velitel výcviku seřval, že povel pro válení sudů platí pouze pro vojáky a ne pro auta. Je to tu na zbláznění. Furt samé válčení a dobývání, vojna, poplachy, rozcvičky, nálety, střílení, ŽÁDNÉ HOLKY A VŮBEC ŽÁDNÁ ZÁBAVA! (rozhlídne se)
Nezlobte se na mě, ale náš milovaný vůdce je blbec! (ohlídne se, přijde k jednomu divákovi)
No není to snad blbec? JE! Ale to se nesmí říkat! Zatím… (Jde ke stolu)
Jo, já říkal, že jsem radista. Ty asi nevíš, co to znamená. To je, voják obsluhující rádiové přístroje, přijímá depeše a tak podobně. Jenomže já s kamarádem máme extra fušku. Náš úkol je obsluhovat Enigmu. To ti asi taky nic neříká, co? Neboj, já ti to povím.
Důmyslné přenosné zařízení na šifrování a dešifrování vojenských depeší. Německý vynález! Ale já, se svým kamarádem Karlem, našel důmyslnější způsob využití!
(Popisuje) Provedl jsem v Enigmě nějaké drobné úpravy a propojil jsem složitým postupem její klávesnici s telegrafními dráty, přes „ÜßB“ drát a napojili jsme se na Paříž! A dokážeme jim napsat na ústřední telegrafní stanici. Přesně tak! Dobrá vychytávka, ale na co? Abychom se dozvěděli plány francouzského odboje? Ne!
Karl:    (Přichází se slovníkem)
To abychom si mohli „čatovat“ s Francouzkami které pracují jako telegrafní spojovatelky! „Čatovat“ – to je nové slovo pro písemnou konverzaci přes telegraf a vymyslel jsem ho já!
Hans:  
 Velice vtipné ale to jsem byl já Karle!
Karl:  
Hansi, byl jsem to já.
Hans:
 Ne ne ne, Já to byl (podtrhnutý text značí hranici skákání do řeči druhému)
Karl:             
 JÁ TO BYL! Ty jsi akorát čekal, až to všechno vymyslím, víš!
Hans:  (Směje se)
Opravdu! A komu se povedlo spojit Enigmu s Telegrafem?
Karl:            
Dobře to si udělal ty, ale já sehnal francouzský slovník!
Hans:           
Dobře no… Co je? Potřebuješ něco?
Karl:
No – no tak mi uvolni místo!
Hans:
Prosím? A proč jako?
Karl:
 Jsem domluvený s Izabel na dvě hodiny a už je 14:03!
Hans:           
Co kecáš? Teď jsem na řadě já a mám napsat Monik.
Karl:
Monik je „online“?
Hans:
Je online, „lognula se“ a už si to zobrazila. Teď čekám, co napíše… (sledují papír) Ha! Vidíš? Už jsou vidět ty tři tečky… (potichu a napatě očekávají odpověď) To zas bude nějaká slohovka…
Karl:
Hele než ona to dopíše, tak já si stihnu mezitím powürstovat s Izabel.
Hans: 
(Diví se) Powürstovat? Co to sakra je?
Karl:
To je nějaký ten tvůj salámový výraz. Popárkovat ji, nebo něco v tom smyslu.
Hans:
Poklábosit, to si s ní můžeš někdy jindy. Každou chvílí očekávám odpověď.
Karl:
 Slyšel jsem, že tě shání velitel a očekává hlášení.
Hans:
 Počkej chvilku… jen se odhlásím…
Velitel: (je mimo v zákulisí a křičí)
Leutnant Hans Kroll!
Karl:
Ja herr Kommandant!
(Hans utíká, Karl vyhlíží, až odejde, vytáhne papír z přístroje a čte)
Tak ukaž, co si to píšete… labutinky… hm, tak to si poslechněte: (divákům)
13:30; „AHOJ.“ To píše? Hanz.
Monik: „AHOJ“
Zase Hanz: „JAK JE?“
Monik: „FAJN, CO TY?“
Hanz: „FAJN.“
13:35; Hanz: „NO JA UZ MUSIM JIT, TAK ZATIM AHOJ.“
Monik „CAU.“
Slyšeli jste to jo? To je ale, jak se říká, „romeo-antik“ co? Ten si ani neškrtne, až dojedeme do Paříže. (odhodí papír) A to prý bude brzy! Cesta nám uteče jako voda. Prý nám Pařížané vysadili podél cest stromořadí, aby nám nesvítilo slunce do očí. To je od nich hezké že? Berou porážku opravdu sportovně, to se musí nechat.
(Hledá a najde další papír. Čte dál)
13: 37; Velitelskému štábu: Pozice držíme. Noční nálety RAF, zasáhly jen falešné latríny svými falešnými bombami s výsměšnými omalovánkami, kde Führer vypadá jako šedá krysa s knírkem. Ztráty: deset falešných latrínových střech, takže během falešného deště není o falešné splachování nouze, dále půl roličky falešného hauser papíru a tuna pravého, zničeného spodního prádla, jež byla vinou hlasitého dopadu bomb znehodnocena selháním nervů, některých vojáků. TO BYLA NOC! (vytáhne další papír)
13:47? To je nějak dlouho od posledního zápisu. Co tady jen dělal? Tady je další papír! Tak pokračujeme.
13:42 „TAK KONECNE MA NEJDRAZSÍ, MUSEL JSEM NAPSAT TY BLBOSTI PREDTÍM, ABYCH ODRADIL KARLA SI CÍST DALSÍ LISTY!“ Na
Monik píše: „NEMOHU SE DOCKAT, AZ OCHUTNAM TVUJ SLADKY CROISSANT! MON AMOUR!‘‘
(Dává si nohu přes koleno)
Hanz: „MON SERÍ, TESIM SE, AZ SPOLU ROZMAZEME PATE A JA PONORÍM SVOU NABERACKU HLUBOKO DO TVE „VUISSISOAR“.“ „Merd“ ten má ale kliku.
Hans:  (vyběhne)
Sbal to! Schovej to! Jde sem velitel na inspekci!
Karl:
Sakrblé!
(Oba svými těly kryjí stroj)
Velitel:
(Velitel má na saku obrovskou medaili, pochoduje kolem stolu, K. a H. zatímco salutují, cupitají do stran, podél velitele, aby zakryli otevřený kufr Enigmy.)
Pozor! Vojáci byli jsme upozorněni, že Britové se domlouvají na vylodění ve Francii společně s Američany! Zachytili jste jejich depeši, určující místo vylodění, včas?  Jestli ne, půjdete před vojenský soud!
Hans:
ANO, ZASTIHLI, DESIFROVALI, VSECKO ZKONTROLOVALI A VIME TO ZE?
 (kývne na K.)
Karl:
Co? No jo! Víme!
Kača:
Tak to přečtěte! (Hans vezme čatovací papír) No tak odkud nás napadnou?
Karl:     
(Zoufale hledá v papíru klíčové slovo, které by mu pomohlo odpovědět)
ZEZADU! (H. se chytá při pohledu na list za čelo)
Kača:
 ZEZADU? To znamená (Otevře svůj zápisník, hledá kód) Západ! Určitě se vylodí na někde západním pobřeží! (Odejde, křičí) Heinrich! Alarm!
(zhasly světla a je slyšet syréna)

Obraz 2.
O pár měsíců později. Okupovaná Francie, někde v Bretani.

Hans:   (čte, to  co zrovna píše  Monik)
Taky mám rád psy, dvojtečka, pomlčka a závorka!
(Zvuk odeslání. Čte si odpověď)
JAK VYPADAS?(zamyslí se, podívá se na sebe) hm… 190 centimetru, modré oči, blond vlasy, 70 kilo, atletická postava (Zvuk odeslání, mračí se na odpověď a přemýšlí.)21 centimetrů –
 (vchází Karl nese globus. Hanz uraženě mění papír a začne psát hlášení)
Karl:    (odkládá si věci)
Čau, zrovna jsem posalámoval s kluky co dělají operátory s vojenskými mapami u plukovníka Von Scheinmanna. Řeknu ti, jsou to pěkní nýmandi, spletli si Krétu od zaschlého fleku z fazolové polévky!
Hans:
Velitelskému štábu: Nehoda zásobovacího vlaku. Včera večer v 18:42. Závada na vagónových dveřích způsobila, že se za jízdy dveře otevřely a na koleje spadla dodávka knedlíků do polní kantýny. Naneštěstí byly tyto bodré knedlíky tužší než pancéřování Tigeru, tudíž došlo k nešťastnému vykolejení vlaku… (Pokračuje ve psaní, Karl se na něj dívá, snaží se získat jeho pozornost)
Karl:
Co je? Ty se mnou furt ještě nemluvíš?
Hans:
Pořád nemůžu uvěřit, že sis pročítal moji korespondenci s Monik. Jedná se o soukromou věc jen pro naše oči. Co to máš?
Karl:
Hansi, toto je globus. Tam je zaznačen celý svět. Vidíš? Toto je Německo.
Hans:
Ano, to je naše Říše!
Karl: 
Ano a tu je Itálie a Japonsko, naši spojenci z OSY.
Hans
Japonsko je také s námi, vlastně! To jsme na tom dobře. A co je tady toto obrovské červené?
Karl:
 To je Rusko.
Hans:
To jsou taky naši spojenci, že?
Karl:
Už prý ne. Asi se urazili potom, co jsme je napadli. Dívej, tohle jsou zase Spojené Státy Americké.
Hans:
Ti jsou taky proti nám?
Karl:
No ti taky. Tohle je Indie a ta patří Velké Británii, ta je taky proti nám. Vidíš tohle? Tohle je Afrika tu mají taky pod palcem Briti a Francouzi. Tohle je Austrálie, ta je taky Britská, tohle Kanada ta je taky Britská. Ti všichni jsou proti nám.
Hans:
A tady to druhé veliké modré?
Karl:
To je Čína Hansi, ta bojuje proti Japonsku, takže jsou taky proti nám.
Hans:  (Hans se na globus nevěřícně dívá)
Karle a viděl už ten tvůj glóbus někdy Vůdce? On snad ani neví, kdo všechno proti nám stojí! Co sakra čeká proti takové přesile?
Karl:    (Vytáhne papír z Enigmy)
Dívej, další depeše!
Hans:
Ukaž! To není depeše, píše mi brácha.
Karl:
Ty máš bráchu, jo?
Hans:
Jasně, dělá v Protektorátu Čechy a Morava na ministerstvu námořnictva.
Karl:
To má dobrý… ale jak může mít Protektorát ministerstvo námořnictva, když nemá moře?
Hans:
Hele, když my může mít ministerstvo spravedlnosti…
Karl:
To je pravda. Ale pořád to má lepší než my, nebo můj brácha.
Hans:
Ty máš bráchu jo?
Karl:
Jasně, je na ruské frontě.
Oba K+H :
Chudák.
Karl:
To jo, ale patří mezi ty nejlepší odstřelovače. Prý překonal i finského Simohu Häyhäo, kterému se říká Bílá Smrt. Brácha říkal, že denně zastřelí přes 50 sovětských střelců!
Hans:
Fakt jo? A jak poznal, že to jsou sovětští střelci?
Karl:
Mají to napsáno na přilbách. (ukazuje) ,,SSSovětští střelci!,,
Agent 002:
‘Morning boys! Teda vlastně GUTEN TAG, Já jsem váš nový kolega Francis … teda vlastně Fritz… Fritz Deutchmann!
Karl:
Fritz Deutchman, to je ale blbé jméno. Ahoj, já jsem Karl a tohle je Hanz.
Agent 002:
Nice to meet you- teda „těší mě!“ (Nervózně se směje)
Hans:
Ty ale nejsi Němec, že? Poznávám, že máš nějaký divný přízvuk.
Agent 002:
Yes, pravda, jsem ehm… z Holandska, z člen holandské fašistické strany! HEIL REMBRANT!
Karl:
Jakej Rembrant?
Agent 002:
No tak… vy máte malíře, tak my máme malíře. ANYWAY! Prý máte volno, mám za vás hlídat Enigmu a budu si u toho číst MEIN KAMPF!
Karl:
No stejně mi vyhládlo. Co ty?
Hans:
Dal bych si wienerschnitzel!
Karl:
Nevíš co je to ten Mein kampf?… (odchází)
Agent 002:
Blbečci ti skopčáci (vytáhne jejich papíry) Croissant! … To bude asi Francie… Naběračka… to by mohlo být vojsko - Vušisoá? To by mohla být moje milovaná Anglie! OH MY GOD! Musím okamžitě varovat jeho Veličenstvo! LONG LIVE THE KING!
(Uteče s Enigmou, )
Obraz 3.
Konec války, kdesi v Německu.
Velitel:
Schnell! Američané jsou tu za chvíli!
Hans:
No Rusové ještě dřív! Co budeme dělat! Pomoc! (dává si cedník na hlavu)
Velitel:
Kde jste kdo! Pomoc! Všichni tady umřeme! (běhá kolem stolu)
Karl:
KURVA TICHO! ŽÁDNOU PANIKU! To je naprosto jednoduché (Svléká si uniformu)Necháme maršála tady a utečeme do Paříže, ty za Izabel a já za Monik.
Hans:
Počkej, Monik je snad moje ne?
Karl:
To máš teď jedno!
Anna:
(vběhne s puškou, mluví tvrdým ruským přízvukem)
Stát! Nikdo ani gnout! Jste našimi zajatci!
Karl a Hanz:
 TY BLÁHO, TO JE ŽENSKÁ!
Anna:
Já ti dám ženská, ty skopčáckej, šovinistickej srabe! Ja tavaryškině, Anna Antonovna! Tavaryš Generál?!
(Přijde ruský generál, má na sobě 5 obřích medailí a láhev vodky)
Generál:
CHARAŠO Anna! Ja nadalej buděm piť vodku! I ty zapisuj zajatce, „KAK ANI ZAVUT?“ a podobně!
(Přihne si!)
Anežka:
KAK TIBJA ZAVUT?
Velitel:
Was?
Anna:
 Já píšu WAS… KAK TIBJA ZAVUT?
Hans:
WAS??
Anna:
Á bratja Wasovci! CHARAŠO! Kak tibja zavut?
Karl:
WAS???
(Anna mu vlepí silný pohlavek, Karl brečí)
Karl:
WARUM!¨
Anna:
Já věděla, že si děláš ze mě srandu! JÁ PIŠU WARUM! A teď, sundejte tu odpornost, vy svološč!
Hans a Karl:
Jakou zas odpornost? (ukazují na velitele) Tuhle odpornost?
Anna:
Tu vaši, skopčáckou vlajku!
Hans a Karl:
JO TUHLE ODPORNOST!
(sundávají vlajku)
Karl:
To je jiná!

Hans:
To jste měla říct hned!
Karl:
Já už si říkal. Co má slečna na mysli.
Anna:
Charašó, dáme tam tu naši vítěznou! KRÁSNOU SOVĚTSKOU! (vyvěsí sovětskou)
Karl:
No, když se na to tak dívám…
Hans:
Já tam moc zas velký rozdíl teda nevidím… (popochází spolu a drží se za ramena)
Karl:
To bude asi tím, že v tom žádný rozdíl moc není!
Anna:
Što ty zkazal?! Odchod ty skopčáckej srabe! Ruky věrch!
Obraz 4.
Zajatecký tábor Rudé armády. DODĚLAT
Karl:
 Hansi. Hasni! HANSI!!!
Hans:
Co? Co je?
Karl:
Jsi vzhůru?
Hans:
Jo… jo.
Karl:
Taky nemůžu usnout. Pořád na ni musím myslet.
Hans:
Na koho, prosím tě?
Karl:
Na Izabel přece! Je někde v Paříži a už ji tam beztak nahánění američtí hejzci. Už vidím nějakého nagelovaného yankeee jak říká: „Nechceš se podívat, jak vypadá můj Spitfire uvnitř?“
Hans:
A co s tím chceš dělat? Jsme v ruském zajetí, konec války je za chvíli tu a Paříš je od nás několik set kilometrů.
Karl:
Utečeme!
Hans:
Ty ses zbláznil! Jak? Jsme obklopeni tisíci chrápajícími opilci se samopaly bez nábojů, kteří akorát umí tancovat kozáčka… Máš recht, to nebude těžké… Dostaneme se do Paříže, vezmeme ty naše holky a pak společně odfrčíme do Ameriky. Budu nejlepším elektrikářem v Bostonu!
Karl:
 Já se konečně naučím hrát na kytaru a budu hrát jazz. Tak jdeme!
Generál: (v pokročilém stádiu opilosti)
Kam jdu?! Em - Jdete?!
Hans:
Pro vodku, už všechna došla.
Generál:
Što? Tady máš peníze a běž! Rychle! Kup co nejvíc můžeš!
Karl:
To je blbec. Víš jaká je nejsmutnější sovětská písnička, kterou si zpívají vojáci? „Nikdě vódky nenasol“
Monik:
Bello, tohle je už 10. zajatecký tábor, který obhledáváme. Co když je zabili? Nebo hůř, co když utekli s jinými?!
Izabel:
Moni, můj Karl by nikdy neutekl.
Karl:
Izabel? Izabel, to jsem já Karl!
Monik:
Hansi jsi to ty?
Hans:
Monik, drahá. Moje sladká Monik - ehm… na profilovce jsi vypadala jinak!
Izabel:
Ty že máš metr devadesát?
Karl:
Tou šlichtou, kterou nás krmili, jsme se zmenšili.
Hans:
A ztloustli!
Karl:
 Izabel miláčku, utečeme spolu do Ameriky, co říkáš?
Hans:
Monik, říkalas, že máš ráda Jazz a Amerika je jazzový ráj plný možností! Tady to smrdí benzínem, válkou a vodkou.
Karl:
Budeme mít psa a dům s bílým plotem.
Obě:
Tak teda dobře! (skočím jim do náruče a utíkají)
ZASLOUŽÍ DODĚLÁVKU


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Teorie a praxe oligarchického kolektivizmu.

TEORIE A PRAXE OLIGARCHICKÉHO KOLEKTIVISMU  Emanuel Goldstein


Kapitola I.  Nevědomost je síla


Kapitola I. 

 Po celou historickou dobu, možná už od konce mladší doby kamenné, byly na světě tři druhy lidí: Ti nahoře, Ti uprostřed a Ti dole. Dělili se ještě dál, byli nazýváni různými jmény a jejich poměrný počet, jakož i postoj jedněch k druhým se měnily v průběhu věků; ale ve své podstatě se struktura společnosti nikdy nezměnila. Dokonce i po obrovských převratech a po zdánlivě neodvolatelných změnách se vždy znovu prosadil stejný model, tak jako se gyroskop vždy vrátí do rovnováhy, poté co se vychýlil daleko na jednu nebo druhou stranu.

 Cíle těchto tří skupin jsou naprosto neslučitelné. Cílem Těch nahoře je zůstat, kde jsou. Cílem Těch uprostřed je vyměnit si místo s Těmi nahoře. Cílem Těch dole, pokud mají nějaký cíl – je totiž trvalou charakteristikou Těch dole, že jsou příliš zkroušeni dřinou, než aby si častěji uvědomovali cokoli mimo svůj každodenní život – je zrušit všechny rozd…

Fantasy vtipy

Hřimdibádův cestovní almanach  fantasto-taškařic Pro veselé družiny, výpravy a expedice
Baví se dva trpaslíci.
První: "Tož asi začínám vidět dvojtě."
Druhý vytáhne z kapsy jeden zlaťák a povídá: "Hen tu máš ty dva zlaté, co jsi mi půjčil minulé téden."

Přijde trpaslík do hospody a uvidí jiného, jak do sebe kopne panáka a za chvíli mohutně zařve ÁÁÁÁÁÁÁÁÁRRGGH. 
"Dám si to samé, co pije hen ten ogar," kývne na hostinského.
 Ten před něj postaví panáka a nalije mu na čtyři prsty temně rudé tekutiny. Trpaslík do sebe pití bez mrknutí oka kopne a mlaskne.
 "Tož nic moc teda. Kolik koštuje?"
"10 zlatých."
"ÁÁÁÁÁÁÁÁÁRRGGH!!!!"

Čerstvě oženěný trpaslík se ptá zkušenějšího trpaslíka:
"Jak dlóho trvá, keď doma přinutíš žensků mlčeť?"
Trpaslík na to:
"Tož to ja bohužel nevím, jsu ženaté sotva dvě stě let."


V trpasličí domácnosti povídá trpaslice trpaslíkovi: "Já bych chtěla k výročí mithrilové hrnce..."
Trpaslík…

BALADA FORRESTERŮ - Hra o Trůny

BALADA FORRESTERŮ
Talia Forrester 1 Am      Em     Am       Em Mrazí, mrazí. V hrudi mrazí. Dmi          G   Am  Ke spánku odchází. Dmi          C     Dmi       Ami Vám mí drazí, já přísahám, Dmi      C             E Budu strážit váš klid.
2 Pálí, pálí. V ústech pálí. Hoří háj Ironwood. Tatínku můj, můj bratříčku Zrodí se z popele.
3 Páni, tavte koruny své Na hrobu Aegona. V mých snech tonou, v moři zlata a krve, jež prolili. 4 Zimou roh zní, Sever povstal. Volá obry do boje. Řva divokým: „Vy, povstaňte!  Ať Vrány pykají!“ 5 Mocná Paní, podřezejte, Ty zrůdy za mořem. Karmínovou, malujte zdi. Když je to navrátí. 6 Sere Payne, můj popravčí, nabízím život svůj. Karmínovou, malujte zdi. Když je to navrátí.


7 Am         Em        Am               Ramsay mě bral, mé mamince. Dm         G         D  Prý jako kořist svou. Dmi       G        Dmi          G Ethan však děl se na odpor, Em             Am Zře vrahu do očí.  Em             Am Zře vrahu do očí! 8 Dovětek však potýká se s ocelí tyran…