Povídka do soutěže - Kingdom Come: Deliverance tučnou kurzívou byla dána předloha a kostra středověké povídky Letní slunce rozehnalo mraky a již opět příjemně hřeje, blátivé cesty stále připomínají divou bouři poslední noci. Jindřich konečně vstupuje za mohutné a pocit bezpečí budící hradby města Ratají. Ačkoliv by se měl Jindřich dostavit na hrad Pirkštejn, jeho první kroky vedou do krčmy pod radnicí. Však cesta z Talmberka dá hrdlu snadno vyschnout a vidina chlazeného piva je příliš lákavá. Přisedává spokojeně ke stolu, v ruce příjemně naplněný korbel, když tu náhle zahlédne známou tvář. Tvář, která by tu neměla být. Tvář, která se z žádnou jinou jen tak nesplete. Ne, to není on. Utekl přece, proč by se sem vracel? Svištěly myšlenky v Jindřichově mysli jako jiskřičky vyšlehnuté brouskem od ocel. To je žízní, pomyslel si a konečně okusil napěněnou rozkoš, na kterou byl hospodský hrdý stejně jako na do krásy vyrostlou dceru. Avšak svlažení hrdla typickou osvěžující hoř
Začínající pábitel, bohém a diletant. Najdete zde texty mých divadelních her, a začínajících fantasy povídek a románů, šablony pro příběhy Dračího Doupěte a prostě všechny geekoviny.